Po nějaké době jsme se opět vypravili unikat ze zamčené místnosti, tentokráte z prostředí Protektorátu (malá odbočka mimo: s tímhle slovem budu mít do konce života spojený trailer, který je snad lepší než celý film :-).

Malá odbočka k věci: po dlouhé době skvěle zapracoval mechanismus náhradníků a ve chvíli kdy dvě účastnice na poslední chvíli odpadly pro zdravotní problémy, byly nahrazeny ze záloh a akce tak proběhla za domluveného počtu lidí. Díky Pavlíně za organizaci a koordinaci i v posledních kritických chvílích.

Samotná hra má klasický úvod, kdy jsou vysvětlena pravidla a hráči uvedeni do děje. Sice jsme byli tři zkušení unikači ale i dva nováčci, tak jsme si vše vyslechli, odsypali nějaký písek (zdravím Karla ;-) a vydali se vstříc novému dobrodružství.

Musím přiznat, že úvod byl opravdu povedený a atmosféra dokonalá. Na konci nám obsluha prozradila, že jsme postupovali docela rychle, ale mě to v tu chvíli připadalo jako tápání ve tmě. Na téhle úvodní části si autoři dali opravdu záležet a dokázal bych si i představit hardcore variantu s jedním přírodním živlem :-).

Po zdolání nástrah první části jsme se přesunuli dále do samotného bytu, kde už atmosféra nebyla tak pěkně dokreslená a po zajímavém úvodu to bylo trochu zklamání. Sice hrálo dobové rádio ověšené i autentickými štítky o závadnosti zahraničního vysílání, ale už to nemělo tu atmosféru. Mohla se občas třeba ozvat střelba s výkřikem "Hände hoch!" nebo něco takového.

Co se týká úkolů v druhé části, na můj vkus jich bylo žalostně málo a celé to spíš připomínalo "putování po visacích zámcích", někdy naprosto zbytečně, když za jedním zámkem byl jenom schovaný klíč k dalšímu. Jediná solidní šifra nám nevyšla a než je jí povedlo opravit, měl jsem klíč v ruce pomocí pokusů a omylů. A to jsme ani nehaluzili číselné zámky a poctivě k nim hledali kombinace. Pravda, přišly i záseky, kdy dva lidi zkoušeli klíč do správného zámku a neuspěli a podařilo se to až tomu třetímu (podle svých slov je odborník na zámky tohoto typu :-). Prostě skutečně týmová práce jaká je na podobné dobrodružství potřeba.

Nakonec jsme za místním rekordem zaostali o osm minut výsledným časem 47 min. Jsem zvědavý, jestli nás druhá parta PaPáků trumfne :-D.

Co se týká obtížnosti a rozmanitosti úkolů, je LiP spíše na dolních příčkách (u mě stále vyhrává The Room následovaný Trap:Tomb), ale co se týká atmosféry (obzvláště v první části), je jedna z předních, možná i nejlepší. Doporučuji předem navštívit výstavu "V Ulicích protektorátu" v armádním muzeu VHÚ na Žižkově (nejlépe těsně před samotnou hrou), zážitek to solidně posílí.

Díky celému týmu za výborně odvedenu práci a pomoc v dalším PaPím dobrodružství.

Ať je Geheime Staatspolizei krátká i na všechny ostatní...

PS: do případných komentářů nepište prosím nic co by mohlo cokoliv prozradit další skupině, díky.