Tak to máme za sebou. Sešli jsme se téměř všichni, kdo nepřišel, včas se omluvil, za což děkuji, ulehčilo mi to práci.
Původně jsem si říkal, že tři měsíce prázdnin by se mi také líbilo. Původně jsem si myslel, že jdeme na komedii. Ale po shlédnutí představení musím uznat, že tyto prázdniny bych si asi nechal ujít a že ke konci to mělo s komedií pramálo společného... Konec byl opravdu hodně překvapivý a celkem mě dost mrazilo v zádech. Možná o to víc, že v průběhu hry jsem nacházel hodně věcí, ve kterých jsem nacházel propojení se mnou a mým školním věkem. Možná proto, že situace, které byly ve hře předkládány, stále vidím při mé práci s dnešními dětmi...
Takže zvolme si svého velitele, mluvit bude jen ten, kdo má lasturu a Prasoňovi budeme stejně říkat Prasoni... Jak se vlastně opravdu jmenuje?
Tak doufám, že se vám představení líbilo a pokud bude vyhlášeno další divadlo, že mě v tom opět nenecháte samotného!