Již dlouho jsem na PaPu nenapsal žádný příspěvek do svého blogu. Přiznám se bez mučení, poslední půlrok byl pro mě ještě hektičtějším obdobím, než jaké jsem si kdy vůbec dokázal představit. Práce se daří, „svou“ kancelář mám již ve čtyřech městech vzdálených tak, že je již lepší létat než jezdit, kolem sebe se mi podařilo vybudovat výborný tým spolupracovníků, v domečku je banda dělníků, kteří chtějí, abych stále něco rozhodoval a sháněl a doma, díky PaPu, mám velký, ale už i malý poklad, které je potřeba si pořádně hýčkat. Sečteno, podtrženo, času se zoufale nedostává.

PaP je ale moje srdeční záležitost. Je to projekt, který mám ze všech těch ostatních nejvíce rád. Ne proto, že by mě živil, ne proto, že má obrovský růstový potenciál a ani nechci říkat laciná klišé, že nosí lásku (i když on ji skutečně nosí a mohu to osobně potvrdit :-) ), ale proto jací jsou v něm lidé a že těmto lidem dává PaP radost a zábavu. Před každou akcí, na kterou jdu, jsem tak trochu nesvůj a v podstatě se děsím, jak ta akce zase proboha dopadne. Nebude to trapas, bude se lidem líbit, přijde jich dost, nebudou tam prudiči? Naštěstí zatím nikdy se mi nestalo, že by ze mě tenhle balvan po akci nespadl a já si radostně neoddechl nad dobře odvedenou prací organizátora akce a nad lidmi, kteří se akce zúčastnili.

Nechci zakrývat, že za ty skoro dva roky provozu PaPu bylo vždy a všechno růžové.  Ačkoli největší devizou PaPu jsou lidé, jsou i jeho největším ohrožením. I my musíme občas řešit konflikty mezi některými členy, kteří přišli a potkali, pak se zase rozešli a potkali s někým dalším, což se nelíbilo těm, se kterými se potkali už dříve a tak podobně … no však víte.

Dnes je tu ale pro PaP den D. Né obyčejný den D, ale oblíbený pořad České televize - Den D.  Ano, tam se PaPu podařilo vyšplhat přes všechna ta výběrová kola, prezentace, obhajoby apod. O PaPu se dozví další stovky tisíc lidí, z nichž by podle odhadů měla být cca pětina nezadaných. Aktuálně je v PaPu, před vysíláním, registrovaných 2.763 členů. Kolik jich přibude do zítra a do týdne? 100, 200? Nebo více než po Střepinách na Nově v předloňském roce? A co investoři? Podpoří PaP a uvidí jeho obchodní potenciál nebo ne?

Ať to již dopadne jakkoli, jsem moc rád, že projekt, který měl původně skončit „až Martin najde holku“ jede dál, má tisíce příznivců, desítky nově zadaných párů a již i několik miminek, malých PaPátek, na cestě. No a není to krásné, rozjet něco, co přináší nový život? Co říkáte, jde pak tenhle projekt nemít rád? :-)

Všem novým PaPákům přeji v PaPu hodně radostně strávených dní, ale hlavně nalezení toho pravého pro váš další život. Tohle tady funguje.

Martin